Komentáře

1 beallara beallara | 10. srpna 2018 v 8:34 | Reagovat

Jednou jsem napsala pod článkem, jaký si to uděláš, takový to máš. Kdyby to šlo, dostala bych po držce a pěstí.
Za tento článek nebudu dělat ach, ale velice si vážím vašeho svěžího pohledu.

2 beallara beallara | 10. srpna 2018 v 8:37 | Reagovat

Ještě maličkost, načetla jsem si vás, no tudíž váš věk znám, mohu potvrdit, že muži v tomto věku jsou velice produktivní po všech stránkách, tak proč ten páprda ?

3 padesatka padesatka | E-mail | Web | 10. srpna 2018 v 9:05 | Reagovat

Když pracovat na sobě (nejen) je děsná dřina a psaní čárek v textu strašně složitý... :-D

4 padesatka padesatka | E-mail | Web | 10. srpna 2018 v 9:33 | Reagovat

[2]: Protože chce, abychom mu to vymlouvaly a říkaly, že je mladý, výkonný a krásný, když tu má i tu fotku... :-D

5 King Rucola King Rucola | Web | 10. srpna 2018 v 9:53 | Reagovat

ty mas najlepsiu sancu byt z toho celeho jelen, to ale neznamena, ze mas na to, stat sa "Platzhirsch". ;-)

Co tak trochu pokory a tolerancie zaroven?

6 Lucky Lady. Lucky Lady. | Web | 10. srpna 2018 v 9:54 | Reagovat

Ja si myslím, že ten kto chce písať, tak by mal poznať základy pravopisu. Myslím si, že to nie je až tak zložité, že by sa to nedalo naučiť. Stačí len viac čítať, a ono sa to pochytí. Osobne neviem pochopiť ľudí, ktorí nepoznajú pravopis. Môže sa stať, že sa vloudí chybyčka, ale v článku, ktorý má 500 slov je to možno aj normálne, ale keď niekto napíše 20 slov a z toho každé druhé s chybou, tak to sa nedá ani čítať, nech to má akúkoľvek hlbokú myšlienku, ten dojem to ten pravopis tak či tak pokazí. Veď povedzte, kúpili by ste si knižku, ktorú si obzeráte v kníhkupectve a po jej otvorení je plná samých gramatických chýb? No ja teda nie. :-)

7 King Rucola King Rucola | Web | 10. srpna 2018 v 9:59 | Reagovat

[6]: ono je to halt trochu otazne - podobne ako s LETNYM A ZIMNYM CASOM.
Vsetko je vec dohody - vid ypsilon a mäkke "i" v nasej lubozvucnej slovencine, nie?

8 Meduňka Meduňka | Web | 10. srpna 2018 v 10:02 | Reagovat

[3]: No jistě, nejsme přece žádný literární server, tak proč se snažit :D

9 Lucky Lady. Lucky Lady. | Web | 10. srpna 2018 v 10:17 | Reagovat

[7]: Ale veď kráľ si to môže dovoliť! :-D

10 Meduňka Meduňka | Web | 10. srpna 2018 v 10:24 | Reagovat

Milý Zdeňku, na blogu mám prosbu o konstruktivní kritiku. Zatím jsem se jí nedočkala, prý se to kritizovat ani nedá.
V jednom z komentářů ale stojí: "... tohle je pro obyčejné čtenáře bez chybky. Samozřejmě že literární kritik by asi zešedivěl..."
Zdeňku, nechtěl bys ty? :-D

11 King Rucola King Rucola | Web | 10. srpna 2018 v 11:41 | Reagovat

[9]: Štúr Ľudevít ma už pred rokmi predbehol. Slonenskie narodnie novnini a pod. :-D
A kolega Bernolák? Pilnji domajší a polnji hodpodár?
To sú osvietenci! Kam sa na nich dnes hrabeme?!? :-(

12 King Rucola King Rucola | Web | 10. srpna 2018 v 11:43 | Reagovat

SLOVENSKIE NARODNIE NOVINI, sorry!

13 King Rucola King Rucola | Web | 10. srpna 2018 v 13:01 | Reagovat

[12]:

[11]: HOSPODAR!!! Shit! Jednou rukou, este k tomu lavou, ked som 3/4 storocia pravak, sa pise naozaj dost mizerne!!! :-!

14 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 10. srpna 2018 v 14:32 | Reagovat

[2]: protože už to pořádně nestojí O_O

15 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 10. srpna 2018 v 14:50 | Reagovat

[4]: jo, přesně! :-D a nikdo mi nic nevymlouvá a hezkého neříká :-(

[5]: vůbec netuším, co to je "Platzhirsch". pokory by mi fakt trochu neuškodilo, ale toleranci k blbým článkům po mně nechtěj, Králi Rukolo.

[10]: já už to zkoušel 3x, a vždycky jsem byl sice hezky, ale odeslaný do prdele. možná po zásluze, nebyl jsem příliš jemný, vyrůstal jsem na vesnici :-D 3x a dost, já už do toho nejdu :-D

16 stuprum stuprum | Web | 10. srpna 2018 v 19:26 | Reagovat

Asi je to případ od případu, já ti znal cikáně, které psalo hezké příběhy na úrovni Němcové, ale v každé větě mělo hrubku nebo i víc. Později se oběsilo, pač pocházelo z pokřivené rodiny.

17 Martina Martina | E-mail | Web | 10. srpna 2018 v 20:00 | Reagovat

Sice expresivněji podaný (to v tomto případě však nevidím jako negativum), ale inteligentní názor, s kterým naprosto souhlasím. Člověk nemůže čekat, že mu někdo bude hltat hrubky, protože narovinu - lidé, co více čtou, už prostě ty základy v oku mají, a taková disharmonie je pro jejich zrak téměř nesnesitelná.
Chápu disgrafiky nebo děti, které se pokouší psát - naprosto v pořádku. Ale pokud k tomu někdo až tak pozbyl respekt jako dotyčný, kterého zmiňuješ... No, potom to stejně asi ani obsahově není košer...

18 K K | Web | 10. srpna 2018 v 21:41 | Reagovat

Každý odpovídá za to, co vyšle do světa. Je jen škoda, že v poslední době, se už nehledí na formu, ale na účínek, který to má. Lidé chtějí reakci. Ale tu může mít i článek bez hrubek.
Chápu, co chtěš jako autor říct, ovšem negramotného člověka chytrého neuděláš, chce-li dotyčný zůstat blbcem.

19 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 11. srpna 2018 v 1:02 | Reagovat

Jsem začátečník v psaní i tady na blogu. Mé psaní není tak dobré jak bych chtěla, ale baví mě. Přečetla jsem za život hodně knih přesto mě sem tam chyba ulítne. To mě od psaní neodradí. Všem je nám dána svobodná vůle a tak se můžeme rozhodnout, co a kde budeme číst. Když kliknu na blog který se mi nelíbí důvod není důležitý tak už tam vícekrát nejdu. Beru to tak že je každého věc co do světa pustí a nemyslím si pro to o něm nic zlého. Nejsem tu proto, abych někoho opravovala či napravovala. Ono by to stejně nikam nevedlo a každý nato v čem dělá chybu musí přijít sám.
V zásadě s tím co píšeš, souhlasím. Ale ten kdo chce psát někde začít musí tak proč ne tady.

20 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 11. srpna 2018 v 7:49 | Reagovat

[17]: jasně že chyby ve psaní děláme všichni, o to tolik nejde... jde o to netvrdit, že je dělám schválně, ale učit se je nedělat...

[18]: no jo, no...

[19]: souhlas, nikam to nevede... jenže bez sebereflexe nic pořádně dělat nejde. když je někdo hned uražený, že ho upozorníš na chyby, není to dobře... pro něj! :-)

21 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 12. srpna 2018 v 8:46 | Reagovat

Jestli vy byste se neměl jmenovat spíš Zdeněk Pomahač!

22 bluesovka bluesovka | 12. srpna 2018 v 11:05 | Reagovat

Sedím a přemýšlím. Pokora je můj společník  a blog ventilátor mých pocitů. Kašlu na to, jestli tu odvedu skvělou řemeslnou práci ( i když mi špatná gramatika vadí ), jsem tu za sebe a píšu s vědomím, že píšu jak nejlépe umím. :-)

23 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 12. srpna 2018 v 11:58 | Reagovat

[21]: houby, já si tady jen tak tahám triko :-) kdysi mi jeden zkušený psavec radil, že čtenáře můžu povznést, rozesmát, potěšit, urazit, nasrat... jen ho nesmím nudit :-D

[22]: ty na to můžeš kašlat, fejetonky máš úžasné! :-) čteš se moc příjemně...

24 King Rucola King Rucola | Web | 13. srpna 2018 v 10:35 | Reagovat

PLATZHIRSCH, napr. kto, ktorý z momentálnnych šéfov, diktátorov a podobnej svoloče?
Ináč - zoologicky - najsilnejší jeleň s najväčším harémom, tpv. "otec vlasti". :D

25 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 13. srpna 2018 v 13:19 | Reagovat

aha, tak to já jsem, ve svém harému otec vlasti a všeho! když jsem doma chvíli sám :D

26 Lucienne Lucienne | Web | 14. srpna 2018 v 11:14 | Reagovat

Všechno není o pravidlech. Samozřejmě, je mi jasné, že pravidla pravopisu jsou úplný základ, když někdo chce skládat písmenko k písmenku a něco plodit. Bez toho to prostě nejde a pokud se někdo pokusí dokázat, že to jde, skončí to katastrofou a nikoho to stejně nebude moc zajímat. V tom s vámi naprosto souhlasím. Přesto však... Ne vždy jsou pravidla tak podstatná.
Píšete, že kdokoli chce psát poezii, musí nejprve zkusit všechny ty útvary, jejichž definice přiznám se ani neznám, a že bez toho nemůže psát sám dobré verše. Já píšu verše. Nikdy jsem netvrdila, že dobré. Nikdy jsem netvrdila, že s nimi udělám díru do světa. Přesto jsou to verše, které mě naplňují. Zatím jsem se setkala více méně jen s chválou, ale jsem si naprosto vědoma toho, co píšete - chválí mě ti, které já chválím. A ač všechny pozitivní ohlasy nejsou jen v rámci blogové sféry, nemůžu je považovat za tak relevantní, jak bych si možná přála. Ale přesto dál píšu, protože psaní pro mě má obrovský význam. Neumím si už ani představit život bez veršů. A přesto jsem nenapsala jediný limerik, triolet, sonet. A pokud ano, ne záměrně, vznikly bez sebemenšího vědomí, že píšu právě tento útvar. Pokud jsem cítila, že báseň má být jako limerik aabba, tak ji napíšu aabba a nepotřebuju u toho znát pojem limerik.
Poezie má především žít a být skutečná.
Takže... ano, pravidla jsou podstatná, to bez pochyb. Ale nemyslím, že jejich znalost a striktní dodržování je podstatnější než talent. Protože pokud má někdo opravdu talent, pravidla cítí, aniž by je musel znát. Stejně jako talentovaný spisovatel používá literární figury, aniž by tušil, že něco jako literární figury existuje. Píše podle srdce. Upřímně řečeno pochybuji, že všichni z velkých básníků historie zkusili ve svých začátcích napsat několik desítek slušných sonetů, trioletů, limeriků...
Dodávám, že tímto sebe neřadím mezi výjimečně talentované jedince, kteří píšou bez znalostí pravidel. :D Tímto jen říkám, že oni ta pravidla tak úplně znát nepotřebují. Leckdy mám pocit, že znalost teorie tu vášeň naopak zabíjí.

27 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 14. srpna 2018 v 11:59 | Reagovat

[26]: nepsal jsem, že "musí", ale "měl by"! to je obrovský rozdíl, nikdo nic nemusí... a ber mě trochu míň vážně, je to fejeton, jen se bavím :-)

ovšem nesouhlasím s tím, že talentovaný pisálek je schopný napsat něco dobrého bez znalostí teorie a bez několikaleté praxe, to je naivní představa... talent tak 10%, devadesát procent je práce, přepisování, odborný dohled... a pokud něco vypadá, že je to napsáno jen talentem, lehce, bez pravidel... tak vždy jen proto, že byla odvedena moc dobrá práce :-) všichni z velkých básníků psali i na přání, pro byznys, pro uživení, všichni měli své redaktory, kteří jim to opravovali, a vydavatele, kteří opravovali je i redaktory, než s něčím vyšli ven... většina začínala publikovat v novinách, a tam dostávali ten pravý základ řemesla...

limerick není aabba, to je jen jeho forma... limerick je obsah!!! to je to podstatné. to je děsný omyl hobby autorů, nacpáním se do formy nevzniká ještě vůbec nic. úsměvní jsou čeští psavci haiku, kteří počítají slabiky, dodržují přírodní motiv... ale vůbec nepřišli na to, že haiku není film, haiku je fotka, zastavený moment... a oni z něj dělají příběh na tři řádky, a napíšou: haiku.  :-)

souhlasím, že únavná teorie zabíjí spoustu nadějných umělců... ovšem talent bez zvládnutí řemesla se zabíjí úplně sám, a dobrovolně... bez práce to nejde, to ví každý, kdo někdy vydal knihu, natočil film, nebo CD... každý totiž máme na něco talent, ale jen někdo ho dokáže zužitkovat :-)

ovšem i my, totální amatéři, máme právo na tvorbu a na život, že jo? :-D

28 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 14. srpna 2018 v 12:06 | Reagovat

[26]: jo, a moc hezky kreslíš... to je podle fotek?

29 Lucienne Lucienne | Web | 14. srpna 2018 v 12:31 | Reagovat

[27]: Proti bavení se nemám jediného slova. :)

Ne každý talentovaný pisálek má to štěstí, že má zkušeného mentora, který by ho vedl. Je skvělé, když máte možnost osvojovat si pravidla s postupem let v praxi, když vám někdo říká, jak by tvorba měla vypadat, aby byla kvalitní. Většina z nás amatérů však tuhle příležitost nedostane, nemáme mentory, nemáme redaktory, nemáme korektory, a tak děláme, co můžeme sami. Můžeme samostudovat (mám doma několik příruček o tvůrčím psaní), ale formou čtení o pravidlech akorát tak zabíjíme touhu tvořit! Ještě jsem neviděla, že by někdo, kdo chtěl napsat první básničku, načetl nejdřív kvanta teorie. Prostě ji napsal a byla špatná, to je dost pravděpodobné, ale talentovaní lidé mají možnost se časem zlepšovat i jen na základě tvorby pro sebe samého, protože ve své praxi se vyvíjí. Cit pro jazyk se praxí tříbí, jakoukoli praxí.

Dobrá, omlouvám se, jak říkám, já ty definice neznám, ale ráda se nechám poučit. :D Měla jsem pro svůj příklad využít spíš sonet, u něj jde primárně o formu, ne? :D
Chápu, že problematika českých psavců haiku znalce rozčiluje, přesto však – alespoň se o něco snaží. Nemůžete vědět, že časem nepřijdou sami, jak haiku napsat, aby to bylo doopravdy haiku, že musí napsat fotku. Pokud jim zakážete zprvu psát špatně, nikdy nebudou později psát dobře, protože přestanou psát úplně.
Zužitkovat talent se dá jedině tím, že ho budete užívat. Byť špatně, ale s láskou. Rozhodně pak máte větší šanci, že ho nepromrháte, než když ho zavrhnete rovnou, protože kolem sebe nemáte mistra řemesla. Jsme zkrátka samorosti. A vsadím se, že všichni, kteří dostali příležitost a našli své mentory a redaktory, prostě na začátku museli nějak psát sami, i kdyby psali špatně.
A ačkoli vím, kolik nadnesené ironie a možná i milého výsměchu se skrývá ve vaší poslední větě, nemůžu napsat nic jiného než: ANO! To teda zatraceně máme. :D

30 Lucienne Lucienne | Web | 14. srpna 2018 v 12:32 | Reagovat

[28]: Páni, děkuji. :) Ano, podle fotek. :)

31 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 14. srpna 2018 v 14:36 | Reagovat

[29]: žádný výsměch, leda sám sobě! :-)

obsah je vždy nad formou, dílo je vždy nad autorem, čtenář je vždy přednější, než dílo a autor! tohle je pro mě můj základ psaní. čtenářovi je ukradené, jestli píšu ze srdíčka, nebo se vypisuju ze smutku, nebo jestli mám zrovna špatný den, nebo jestli kašlu na pravidla... čtenář je prvotní, na autorovi nesejde, vysvětlování proč píše, jak píše, a jak to vůbec myslel... je čtenářovi volné, má právo na kvalitní text...

občas o tom všem moc rád pindám, tím víc, čím míň tomu rozumím :-) s tebou se pindá hezky :-P

32 Lucienne Lucienne | Web | 14. srpna 2018 v 21:11 | Reagovat

[31]: Tak ono taky záleží na tom, co píšete. Je mi jasné, že když to děláte jako řemeslo, když vydáváte, měl by pro vás být čtenář na prvním místě. Ale blog? Blog je o blogerovi, nebo alespoň já ho tak beru, i jako čtenář. To, co mám na blogu ráda, je nacházení duší, které o sobě prostřednictvím písmenek řeknou víc, než kdybych je poznala osobně, zajímavé charaktery, zajímavé osudy, bohaté vnitřní životy, hromady emocí, které bych jinak nemohla odhalit a spatřit. Jejich niterní zpovědi mě s ostatními autory spojují. Právě díky psaní ze srdíčka. Neznám je, a přesto mám leckdy pocit, že je chápu lépe a že mi jsou někteří podobnější než 90% procent lidí, které denně potkávám.
Ten zásadní rozdíl mezi našimi úhly pohledu je fakt, že pro vás je psaní řemeslem a pro mě „jen“ koníčkem.

A faktem zůstává, že čím víc toho autorova srdíčka při čtení cítím, i u knih, které by, jak říkáte, měly být nad autorem, tím víc jsem do stránek zamilovaná. Zbožňuju, když se v textu odráží sám autor, a když se odráží podobným způsobem ve více jeho děl. Samozřejmě neříkám, že několikerá korektura textu a dotažení díla k dokonalosti vylučuje tu upřímnost a citovost, ale pokud by to hrozilo, dala bych té upřímnosti přednost. Asi zkrátka ráda hledám mezi stránkami spřízněné duše. :D

Tak to mě těší, že se vám se mnou pindá hezky. :‘DDD V tomhle jsme na tom stejně, já mám taky neustálou potřebu se pořád v něčem nimrat a dokud mám co říct, nemůžu přestat. Ať tomu rozumím, nebo ne. :D

Jo a PS: K tomu kreslení… V téhle disciplíně nemám o nějakých pravidlech nejmenšího šajna. Jediné, co o kreslení vím, je, že tužka dělá na papíře stopy. :D Ale prostě kreslím. :D

33 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 15. srpna 2018 v 8:34 | Reagovat

psaní ze srdíčka a nacházení duší? ajajaj, jako vypisování se z pocitů, nebo tak něco? tak to já neumím, já se nerad odhaluju veřejnosti, to mi teda nejde :-)

no právě, to kreslení - opět to chce (podle mého chabého názoru) začít studovat teorii! aby se to vyvíjelo, aby to celý život nebyla jen okopírovaná fotka, aby tam byl nějaký vlastní styl, rozpoznatelný způsob... ale to je fakt práce na roky... ale kreslíš moc dobře! :-)

34 Lucienne Lucienne | Web | 15. srpna 2018 v 11:16 | Reagovat

[33]: No ano, přesně o tom mluvím, vypisování se z emocí. Nestojí verše právě na nich? :D
Odhalovat se na veřejnosti nemusíte, když píšete anonymně. Ale pokud tomuhle neholdujete, tak jsme doma. :D

Ano, to máte pravdu, jsou to bezpochyby roky dřiny... Ale vzhledem k tomu, že v kreslení zrovna ambice nemám, radši už bych se věnovala té literární teorii, kdyby na to přišlo. 😀😀
Každopádně děkuji. :)

35 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 15. srpna 2018 v 12:55 | Reagovat

psal jsem anonymně 4 roky, stačilo... jsem členem literárního klubu Petra Bezruče, setkáváme se z očí do očí, diskutujeme umění a chlastáme :-) to se mi líbí víc, než jen internetové diskuze, to přece není reálný svět, schovávat se za nick… to jde jen chvíli, ale pak už to člověka nikam neposouvá... přece i každý dobrý bloger se neskrývá za anonymitu, to by neuspěl, a moc dobře to ví...

správný básník se má potulovat po kavárnách, hulit, chlastat, psát nemravně, svádět holčičky... a ne si hrát na umělce schovaný za sklem, to jaksi pro mě není ono ;-)

36 Lucienne Lucienne | Web | 15. srpna 2018 v 14:00 | Reagovat

[35]: Člověk se může vypisovat z pocitů pod nickem a vydávat pod svým jménem. Přeci jen, o článcích na blogu většinou nikdo nepředpokládá, že s nimi udělá díru do světa. Tam se může vypisovat bezpečně až do aleluja.
A upřímně, moc nevidím velkou možnost vývoje v chlastání a potulování se po kavárnách. :'D Ačkoli to diskutování je skvělá věc.
Mám takový dotaz. Co podle vás splňuje dobrý bloger a v čem mu doopravdy škodí anonymita?

Nemám zrovna pocit, že správný básník musí svádět holčičky. :'D Básník nerovná se bohém, ne nutně. A jestli jo, tak se do tohohle světa asi nehodím. Za sklem mi bude asi líp, děkuji pěkně. :'D Sklo samo o sobě básním ovšem nebrání.

37 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 15. srpna 2018 v 14:41 | Reagovat

nejlepší blogeři jsou vždy ukazováni médii, tím dále roste jejich věhlas... proto nabízejí médiím svůj skutečný ksicht, své jméno, ověřitelné věci o sobě... každý čtenář má větší důvěru ke skutečnému člověku, než k jeho nicku... já psal dlouho anonymně, ale když jsem pak šel pro nějakou cenu na pódium, fotilo se... když byl rozhovor do novin, chtěli ksicht a jméno a město a co a jak... a mně se to nějak zalíbilo, neschovávat se, je v tom větší svoboda, než psát tajně, aby sousedi nevěděli...

38 Lucienne Lucienne | Web | 15. srpna 2018 v 16:14 | Reagovat

[37]: Aha, dobrá, to ale mluvíme o úplně jiné úrovni. Od blogu zrovna nečekám, že mě dostane do televize. :'D Jako chápu, kdybych lezla do nějakých soutěží nebo něčeho takového, že tam je potřeba jméno a tvář. Ale takhle mezi pisálky... :) My normálně nebyvaláme členy LKPB. :D
Ve mně třeba osobně skutečné jméno nevyvolává o nic moc větší důvěru než nick, mně je to více méně jedno, jde o to, co si od autora přečtu, než jaké jméno je na obálce. A naopak, umělecká jména mám ráda. :) Ale co já vím, jak to normálně chodí. Jsem jen čtenář. :D

39 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 15. srpna 2018 v 19:45 | Reagovat

no, nick je tajemný jako seznamka bez fotky, půl roku si s ní píšeš a těšíš se na ni, a pak se potkáte, a oba by jste nejraději utekli :-)

ale jinak o tom všem vím úplné houby, jen mě psaní děsně baví :-)

40 Lucienne Lucienne | Web | 15. srpna 2018 v 22:17 | Reagovat

No, tak jestli hledáte na blogu lásky... :'D ale věřte nebo ne, psaní si půl roku pod tajemným nickem a bez fotky může vést i k úspěchu. Výjimečně můžu něco potvrdit i z vlastní zkušenosti. :D

Kolik myslíte, že toho vím já o čemkoli z toho, o čem jsme debatovali? :D Vím o všem úplný kulový, ale to bych nebyla já, kdybych nediskutovala. :'D akorát jsem vám tu zaspamovala článek. :'D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.